vše co tu nejdete si stahněte ať se vám líbí

Venuše





Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě. Je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. Eliptická oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší výstřednost, pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší elongace je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před svítáním nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „Jitřenka“ či „Večernice“ a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze.
Mars

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Je pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. má pevný horninový povrch pokrytý impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované Phobos a Deimos.V období, kdy je Mars v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, je Mars pozorovatelný na obloze po celou noc. Spolehlivé informace o prvních pozorováních Marsu jako planety neexistují, ale je pravděpodobné, že k nim došlo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, Egypťané, Babylóňané a Řekové, znaly tuto „putující hvězdu“ a měly pro ni svá pojmenování. Kvůli jejímu načervenalému nádechu, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu, považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku.
Jupiter

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, Saturn, Uran, a Neptun jsou označovány jako plynní obři, či planety jupiterského typu. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě Jupiter). Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku (v Unicode: ♃).Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné radiační pole. K roku 2008 je známo 63 jupiterských měsíců obíhajících kolem planety.
Saturn

Saturn je šestá, po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi, který byl obdobou řeckého boha Krona. Astronomický symbol pro Saturn je ♄.Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny, a to hlavně vodíkem, který tvoří 96,3 % jejího objemu.

Ky Cygni

Ky Cygni se nachází v souhvězdí Labutě.Je to druhá známá nejjasnější hvězda.Má poloměr 1 500 krát větší než Slunce.
Wolf 359

Wolf 359 je 7,8 světelných let od Sluneční soustavy vzdálená hvězda a je tím zároveň jedna z nejbližších hvězd. Je klasifikována jako červený trpaslík v souhvězdí Lva, ale vzhledem k malé svítivosti je pozorovatelná pouze dalekohledem.





WASP-17p ( ta na pravo) 
13. 8. 2009 se objevila informace o objevu první exoplanety, obíhající v protisměru. Pozorování, uskutečněná pomocí dalekohledu NASA, umožnila astronomům určit, že oběžná dráha exoplanety WASP-17b je skloněna pod úhlem 150°. Kromě toho WASP-17b zřejmě patří mezi nejméně "husté" známé exoplanety. Její hmotnost dosahuje pouhých 0,6 hmotnosti planety Jupiter při průměru 1,5 až 2krát větším, než je průměr Jupiteru. V důsledku toho vychází průměrná hustota exoplanety přibližně 0,08 až 0,19 g/cm³ (což je téměř 70krát méně než hustota Země). Pro porovnání: nejnižší průměrnou hustotu mezi planetami Sluneční soustavy má Saturn: 0,687 g/cm³. Kolem mateřské hvězdy obíhá ve vzdálenosti pouhých 7 miliónů km (tj. 8krát blíže než Merkur kolem Slunce) jednou za 3,7 dn

WASP-18p
"Avšak v případě exoplanety WASP-18b je situace opačná. Protože rychlost rotace hvězdy je pomalejší než rychlost oběhu exoplanety, rotace hvězdy se postupně zvyšuje a planeta se po spirální dráze přibližuje k jejímu povrchu." Exoplaneta WASP-18b je 10krát hmotnější než Jupiter a kolem mateřské hvězdy oběhne za dobu kratší než jeden pozemský den (zhruba za 22,5 hodiny) ve vzdálenosti pouhé 3 milióny km (pro porovnání: planeta Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km). Nově objevená exoplaneta patří do velmi početné skupiny exoplanet, označovaných jako "horký jupiter" - jedná se o hmotné planety, které se zformovaly poměrně daleko od své hvězdy, avšak postupem času migrovaly do vnitřních oblastí planetárních soustav, do těsné blízkosti mateřské hvězdy. Stáří její mateřské hvězdy WASP-18 je zhruba 1 miliarda roků.