Neptun
Neptun je osmá planeta od Slunce.Je nejvzdálenější planetou sluneční soustavy a řadí se mezi představitele plynných obrů.Neptun má charakteristicky modrou barvu.
Planeta Neptun je značně podobná Uranu, obě planety mají rozdílné složení než další plynní obři sluneční soustavy Jupiter a Saturn. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „ledoví obři“.Planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem.
Uran
Uran je sedmá planeta sluneční soustavy. Je to plynný obr.
Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „ledoví obři“.Uran oběhne kolem Slunce každých 84 let.Dostal své jméno podle Římského boha Urana.Přechod měsíce Ariel přes Uran nebyl nikdy předtím pozorován. Poslední příhodné podmínky nastaly v roce 1965, ale v té době naše dalekohledy ještě nebyly na takové úrovni. V nejbližší době se odehrají ještě zatmění dalších měsíců Uranu.
S Doradus
Hmotní, modří veleobři pozorovaní jako proměnné hvězdy. Jsou známé také jako proměnné hvězdy Hubble-Sandageo nebo jako luminous blue variable. S Doradus jsou nejjasnějšími hvězdami v Galaxii a jsou snadno rozpoznatelné v blízkých galaxiích například v galaxii Andromeda nebo v galaxii Triangulum. Své označení získaly podle svého prototypu SDoradus ve Velkém Magellanově mračnu.
Rigel
Rigel je nejjasnější hvězda souhvězdí Orion.Jedná se tedy o modrobílý typ s vysokou povrchovou teplotou asi 20 000 °C.Vysoká teplota vyžadující velkou spotřebu vodíkového paliva předurčuje tuto žhavou hvězdu k realtivně brzkému konci v podobě výbuchu supernovy.Životnost těchto žhavých veleobrů je totiž nižší než u hvězd. Rigel dosahuje svítivosti 66000 sluncí.Z území České republiky je nejlépe spolu s Orionem vidět v zimě a v listopadu.
55 Cancri b
Jedná se o objev druhého „horkého Jupiteru“. Planeta obíhá příliš blízko své mateřské hvězdy, a proto se na jejím povrchu netvoří mračna. Místo toho může do hloubky pozorovat atmosféru planety.
55 Cancri c
Zejména při největší vzdálenosti planety 55 Cancri c od mateřské hvězdy můžeme pozorovat díky nízké teplotě vznik mračen v některých částech atmosféry, ale větší část planety bude čistá. Na planetě vidíme přivrácenou stranu, kde jsou patrné turbulentní oblasti letících mračen na modrém moři. Mračna mohou být složena ze směsi síry, jako je tomu u Venuše, případně z vody.
Altair
Altair (také Atair) je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Orla,Spolu s Vegou a s Denebem tvoří letní trojúhelník.Název Altair pochází z arabštiny a znamená letící.
Altair je první hvězdou která má podobný povrch jako Slunce.
Gliese 581 c
Gliese 581 c se nazývá Super-Země.
Má svou hvězdu Gliese 581.Vesmírné těleso v souhvězdí Vah je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia.Podle pozorování by tam měla být voda v tekutém skupenství, což je jedna z hlavních podmínek pro život takový jaký známe.
Neptun je osmá planeta od Slunce.Je nejvzdálenější planetou sluneční soustavy a řadí se mezi představitele plynných obrů.Neptun má charakteristicky modrou barvu.
Planeta Neptun je značně podobná Uranu, obě planety mají rozdílné složení než další plynní obři sluneční soustavy Jupiter a Saturn. Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „ledoví obři“.Planeta byla objevena v roce 1846 Johannem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem.
Uran
Uran je sedmá planeta sluneční soustavy. Je to plynný obr.
Uran a Neptun jsou proto někdy vyčleňováni do zvláštní kategorie jako tzv. „ledoví obři“.Uran oběhne kolem Slunce každých 84 let.Dostal své jméno podle Římského boha Urana.Přechod měsíce Ariel přes Uran nebyl nikdy předtím pozorován. Poslední příhodné podmínky nastaly v roce 1965, ale v té době naše dalekohledy ještě nebyly na takové úrovni. V nejbližší době se odehrají ještě zatmění dalších měsíců Uranu.
S Doradus
Hmotní, modří veleobři pozorovaní jako proměnné hvězdy. Jsou známé také jako proměnné hvězdy Hubble-Sandageo nebo jako luminous blue variable. S Doradus jsou nejjasnějšími hvězdami v Galaxii a jsou snadno rozpoznatelné v blízkých galaxiích například v galaxii Andromeda nebo v galaxii Triangulum. Své označení získaly podle svého prototypu SDoradus ve Velkém Magellanově mračnu.
Rigel
Rigel je nejjasnější hvězda souhvězdí Orion.Jedná se tedy o modrobílý typ s vysokou povrchovou teplotou asi 20 000 °C.Vysoká teplota vyžadující velkou spotřebu vodíkového paliva předurčuje tuto žhavou hvězdu k realtivně brzkému konci v podobě výbuchu supernovy.Životnost těchto žhavých veleobrů je totiž nižší než u hvězd. Rigel dosahuje svítivosti 66000 sluncí.Z území České republiky je nejlépe spolu s Orionem vidět v zimě a v listopadu.
55 Cancri b
Jedná se o objev druhého „horkého Jupiteru“. Planeta obíhá příliš blízko své mateřské hvězdy, a proto se na jejím povrchu netvoří mračna. Místo toho může do hloubky pozorovat atmosféru planety.
55 Cancri c
Zejména při největší vzdálenosti planety 55 Cancri c od mateřské hvězdy můžeme pozorovat díky nízké teplotě vznik mračen v některých částech atmosféry, ale větší část planety bude čistá. Na planetě vidíme přivrácenou stranu, kde jsou patrné turbulentní oblasti letících mračen na modrém moři. Mračna mohou být složena ze směsi síry, jako je tomu u Venuše, případně z vody.
Altair
Altair (také Atair) je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Orla,Spolu s Vegou a s Denebem tvoří letní trojúhelník.Název Altair pochází z arabštiny a znamená letící.
Altair je první hvězdou která má podobný povrch jako Slunce.
Gliese 581 c
Gliese 581 c se nazývá Super-Země.
Má svou hvězdu Gliese 581.Vesmírné těleso v souhvězdí Vah je asi jedenapůlkrát větší něž Země a panuje na něm podle odhadů průměrná teplota mezi nulou a 40 stupni Celsia.Podle pozorování by tam měla být voda v tekutém skupenství, což je jedna z hlavních podmínek pro život takový jaký známe.
